Přemýšlení není jediným způsobem, jak poznáváme skutečnost. Vedle inteligence hlavy máme ještě moudrost těla, kterou znají jak přírodní národy tak výzkum psychoterapie. Když zaměříme pozornost na to, jak určitou situaci neseme v těle, nejen že můžeme zjistit, co všechno vlastně cítíme, ale také se otvíráme vnitřní proměně. A právě to učí focusing.

Odmítané pocity jsou jako odmítané děti. Když se na ně zlobíte, stydíte se za ně nebo se jich bojíte, nemůžou se změnit. Když jste ale u těžkého pocitu naplno přítomni a nebráníme se mu, přináší to kupodivu úlevu, nikoliv zhoršení. Kdo se této pozornosti naučí, dokáže lépe přijímat nejenom vlastní obtížné pocity, ale také lidi, kteří mu dosud vadili.

Co děláme, když máme špatnou náladu, něco se nás dotklo nebo nás někdo zklamal? Většina našich reakcí jsou nouzová řešení, která nedovolují, abychom se s těžkými pocity opravdu vyrovnali. Pomáháme si tím, že od těžkých emocí utíkáme, a nevědomě tak budujeme závislost na nefunkčních reakcích.